Nevěru nedoporučuje 9 z 10 žen, a přesto nevěrné bývají

Nevěra neboli cizoložství k lidskému životu, bohužel, patří. Ještě donedávna bylo toto slovo přiřazováno hlavně k mužům, ale dnešní ženy již dávno nezůstávají pozadu. Doba tomu v mnoha směrech nahrává. Ženy mají daleko víc příležitostí, daleko víc možností a taky jsou daleko krásnější.  Nevěry se nejčastěji dopouští ve věku 37 let nebo po 7,5 letech vztahu.
rozvod manželství
Nejčastější důvody, které vedou ženy do cizích náručí
1.       Málo pozornosti od vlastního partnera, vztah ztrácející na síle, jiskření je pryč
2.       Nedostatek sexu nebo sex „odbývaný“, čili chlap úplně bez nápadů
3.       Nízké ženské sebevědomí a snaha si dokázat, že „na to prostě mám“
4.       Zub za zub, aneb nevěra jako pomsta partnerovi
Proč? …. Protože chci!
Nevěra je vždy naší svobodnou volbou, která ovšem může zamávat s celým naším životem. Je to jen a jen na nás. Řeči typu: „nešlo to ovládnout“ nebo „bylo to silnější než já“, jsou pouhým nesmyslem. Vždy to jde „ukočírovat“, dokonce i v momentě, kdy s námi cloumají pudy naplno.
smutná žena
A co teď, co bude dál?
Známý český lékař, pan Miroslav Horníček, který propagoval nové metody v psychologii, kdysi nevěrným mužům radil „zatloukat, zatloukat, zatloukat“. Pro ženy-nevěrnice by to byla rada stejná. Každá provalená nebo přiznaná nevěra bude mít totiž nějakou dohru. Něco se změní. Ať pozitivně nebo negativně. Paradoxně může nevěra dokonce stávajícímu vztahu i prospět. Ale většinou to našeho partnera velmi zasáhne. A bolí! Bolí strašně moc a strašně dlouho. A zapomeňte, že se na to dá zapomenout. Nedá. Možná, že váš milující partner vám po čase odpustí, ale šrám v jeho srdci zůstane již napořád. Je tu ovšem i nemalé riziko, že tu vaši nevěru prostě „nestráví“ a dříve či později vztah s vámi ukončí. A pak to může bolet zase vás. Strašně moc a strašně dlouho … a třeba už i napořád.
Stálo to za to?
Na tuto otázku odpovězme slovy české spisovatelky a autorky mnoha aforismů, paní Zdeňky Ortové:
„Tomu se říká smůla – chytit příležitost za pačesy a později zjistit, že to byla paruka“