O přechodu, tzv. klimaktériu se hodně mluví v souvislosti se ženami. Žena po přechodu už nemůže otěhotnět, trápí ji různé zdravotní neduhy, je více náchylná ke zlomeninám kostí, jelikož ubývá věkem vápníku. Děsí ji bušení srdce, výkyvy nálad, se kterými si neumí poradit, je podrážděná. Hormony si prostě dělají, co chtějí. Nutno podotknout, že ne každou ženu trápí klimakterium. Žena, která je ženou a je smířená s tím, že projevy stárnutí nezastaví, ale dovede je s vtipem sobě vlastním přijmout, tu zpravidla problémy spojené s přechodem netrápí. A když ano, pak jsou tak niterné, že je ani nepociťuje.
Mám zkušenost se svými kamarádkami, které právě buď trápí neduhy klimaktéria anebo netrápí. A všimla jsem si, že kamarádka, která nikdy neřešila kde jí přibyla, která vráska, žije ve spokojeném partnerském vztahu s tím, že se nebrání procházkám, alespoň jedenkráte v týdnu pravidelně cvičí, má „to“ v sobě srovnané, neví, co je klimakterium. Naopak se těší z toho, že může sexovat bez obav, že by snad otěhotněla. Nemusí brát žádné hormony ani antikoncepci, která ostatně není nic zdravého. Taková žena je spokojená a neprovázejí ji ani zdravotní komplikace, které se právě klimakteriu připisují.
Kdežto kamarádka, která se doslova bojí stárnutí, dělá vše možné pro to, aby vypadala stále dobře a mladě, pořádně se nenají, aby náhodou nepřibrala, používá drahé krémy a nepostradatelnou kyselinu hyaluronovou, ve své podstatě není šťastná. Přijde mi, že nemá ani vyvážený partnerský vztah. Ačkoliv je vdaná, nemluví o svém manželovi zrovna přijatelně. Takže ve svém nitru spokojená není. Myslíte, že tuto ženu také minou klimakterické potíže? Nikoliv. Je jako chodící lékárna. A diví se, jak to, že právě ona má takové problémy a jiná žena ne.
Tak trochu to bude nejspíše i v tom, jak se cítíme uvnitř sebe jako ženy a jak umíme být šťastné a spokojené s tím, co nám příroda nadělila. A jak se umíme radovat ze života, mít své zájmy a záliby a plnit si svá přání.
Proč některá žena neprochází klimakterickými potížemi
